Tato krásná stavba je naplněna svou mimořádností jedině a pouze skrze naši přítomnost, když dva nebo tři se zde schází ve jménu Ježíše Krista a On je přítomen mezi nimi.
Tento prostor se skrze naši přítomnost stává velikým znamením Boží lásky vůči stvořenému světu a znovu a znovu nás zve, abychom na tuto lásku odpověděli svou vůlí: „Tady jsem mě pošli.“ Nebo „Jsem tvůj služebník, tvá služebnice, ať se mi stane podle tvého slova.“
Podíváme-li se kolem sebe, co vidíme? Vidíme zde svědectví Boží lásky, která je stále činná a proměňuje lidské životy a dává člověku poznat její moc a velikost.
Už jen samotný hlavní oltář je toho znamením. Při pohledu na něj vidíme krásný obraz Nanebevzetí Panny Marie, který je namalován podle předlohy slavného italského malíře Tiziána. Tento obraz je darem jedné dánské princezny, která byla vychována v luterském prostředí, v prostředí, které neuznává svátosti a svaté, ale později přijala pravoslavnou víru, došlo u ní ke konverzi, a nakonec obdarovala náš chrám obrazem Matky Boží, královny nebe a země.
Další „důkaz“ Boží milosti zasahující do lidských životů a povzbuzující nás k důvěře v Boží moc a lásku se nachází u hlavního vchodu. Zde vidíme sochu Panny Marie, která je darem sira Henryho Howarda, vévody z Norfolku za uzdravení jeho manželky. Ale nejen tato socha. Stejně je tomu s oltářem Panny Marie Čenstochovské, nebo s nenápadným křížem na oltáři svatého Norberta.
Bůh je stále s námi a těm, kteří slyší jeho hlas, projevují mu svou důvěru a chtějí jednat podle jeho Slova, Bůh prokazuje mnohá dobrodiní. Skrze přirozenost tohoto světa projevuje svou milost a lásku.
Vnímáme tuto pravdu, kterou nás učí svatý Tomáš Akvinský? Pravdu, kterou nám náš kostel dennodenně připomíná? Přijímáme i my toto znamení, abychom překonali všechna protivenství našich dnů?
Bratři a sestry!
Jestliže slavíme výročí posvěcení tohoto chrámu, slavíme okamžik, kdy arcibiskup pražský, kardinál Bedřich ze Schwarzenbergu, mimo jiné iniciátor dostavby pražské katedrály sv. Víta, pomazal svatým olejem křižmem, tyto stěny a daroval tento prostor k oslavě jediného Boha a nám jej dal jako znamení nebeského Jeruzaléma, kam by měli směřovat naše kroky. Učinil znamení, jenž nás volá, abychom se zde dennodenně shromažďovali k oslavě Božího jména a také zde zažívali neustálou Boží ochranu a lásku.
Bůh je naším ochráncem, On je náš štít. Tuto skutečnost nám připomínají andělé, kteří jsou nejen na venkovním obvodu kostela ale i uvnitř po obvodu galerií a stále nám připomínají slova proroka Izaiáše: „Na tvých hradbách, Jeruzaléme, ustanovil jsem strážné“ (Iz 62, 6).
Bůh nás miluje a chrání nás na našich cestách, vede nás, abychom bezpečně došli vytouženého cíle. Posílá nám své anděly a prostřednictvím Církve, našich církevních otců – východu i západu, nás chrání nejen před sejitím z cesty, ale také před všemi nástrahami světa, těla i ďábla. Posílá nám anděly, aby nás chránili nejen před vnějším nepřítelem, ale i tím vnitřním. Dokážeme vnímat jejich hlas, jejich vnuknutí, a tak přemáhat v sobě i v tomto světě Zlo?
Uvnitř tohoto chrámu stále svítí „věčné světlo“. Symbol Krista, který nám znovu a znovu připomíná, že jsme-li spojeni s Kristem prostřednictvím Církve, skrze vyznání víry a skrze skutky milosrdenství, žádné mocnosti tohoto světa nás nebudou moci přemoci, neboť Bůh je s námi a dává nám sílu zvítězit nad vším zlem.
To nám ostatně připomíná dokument II. vatikánského koncilu Sacrosanctum concilium, kde se píše:
„V tomto Božím domě ryzost a harmonie znamení, které jej vytvářejí, mají ukazovat Krista, který je přítomen a působí na tomto místě.“
Máme znamení, jenž nám odhaluje veliký dar samotného Boha. Dokážeme za něj děkovat a tento dar přijmout a s ním, v něm a skrze něho žít? Stali jsme se „stavebními kameny“ této duchovní stavby, nikoliv proto, aby byla obdivována architektura, ale abychom svědčili o Bohu a Jeho lásce, abychom se stali těmi, kteří druhé v Kristu přivádí k „pastvinám, kde si mohou odpočinout.“
Máme tento „dům Hospodinův,“ který máme naplnit životem – lásky, víry a naděje, jedním slovem radostí z jednoty s ním.
A tak se radujme a žijme pravdu, která je nám zde zjevena.
Amen.
